Všechno o vanilce z Reunionu

Nachází se v Indickém oceánu a leží 700 km na východ od Madagaskaru. Île de la Réunion patří Francii a je jeho integrální součástí, takže je součástí EU.

Uložím si sem všechno, co jsem se tu o vanilce a jejím pěstování dozvěděla. Můžu říct, že mě toho dost překvapilo, tak jsem zvědavá, co nejvíc zaujme vás!

Vanilka, získávaná z orchideje vanilovníku plocholistého (Vanilla planifolia), je jedním z nejcennějších a nejdražších koření na světě. Vanilka je vlastně plod této vzácné orchideje, který je dlouhým úzkým luskem.

Ostrov Réunion sehrál klíčovou roli v historii pěstování vanilky, dodnes je známý tou nejkvalitnější produkcí vanilkových lusků.

Vanilovník byl na Réunion přivezen z Mexika na počátku 19. století. Pěstování však zpočátku naráželo na problém s opylováním, protože na ostrově chyběli přirození opylovači této orchideje - včely rodu Melipona a kolibříci, kteří žijí jen v Americe. V roce 1841 objevil dvanáctiletý otrok Edmond Albius metodu ručního opylování vanilkových květů, což změnilo pěstování vanilky jednou provždy. Tato technika se používá dodnes a přispěla k rozšíření pěstování vanilky po celém světě.

Na konci 19. století ale poptávka po vanilce rapidně klesla s vynalezením syntetického vanilínu vyráběného z uhlí a vanilkový průmysl na Reunionu téměř skončil. Ve 20. století se ale poptávka po kvalitní vanilce vrátila hlavně díky výrobě Coca-Coly, která je dodnes největším odběratelem vanilkových lusků.

99 % světové produkce vanilinu je syntetického původu, protože je mnohem levnější než přírodní vanilín z vanilkových lusků. 

Největším producentem vanilky je Madagaskar, který vypěstuje až 50 % celosvětové produkce. 

Vanilka pěstovaná na Réunionu získala označení “bourbon” podle tehdejšího názvu ostrova – Île Bourbon. Tohle označení se dodnes používá pro vanilku pocházející z ostrovů v oblasti Indického oceánu a je známkou té nejkvalitnější vanilky.

Vanilovník je popínavá orchidej, která potřebuje oporu a stín. Rostliny se vysazují v blízkosti stromů nebo umělých konstrukcí, po nichž se mohou pnout.

Protože na Réunionu chybí přirození opylovači, provádí se opylování ručně. Květy vanilky kvetou pouze jeden den, takže je nutné je opylovat v přesně stanoveném čase.

Vanilkové lusky se sklízejí, když jejich špička začne lehce žloutnout. 

Po sklizni procházejí lusky procesem fermentace a sušení, který trvá několik měsíců. Tento proces zahrnuje střídavé sušení na slunci a ve stínu a je klíčový pro rozvoj charakteristického aroma vanilky.

Tento článek jsem pro vás napsala já, zakladatelka Zahrady na niti, vášnivá objevovatelka rostlinných zajímavostí a nenasytná cestovatelka za cizími krajinami a rostlinnou inspirací.

Pokud vás moje články o pěstování baví, přihlašte se k mému newsletteru a budete je dostávat rovnou do e-mailu spolu s dalšími rostlinnými tipy a triky.